Marie Terezie byla nejstarší dcera císaře Karla VI a Alžběty Kristýny Brunšvické
Leopold zemřel ve věku necelých sedmi měsíců (ještě před jejím narozením).
Brzo poté, roku 1730 umřela i nejmladší, teprve šestiletá sestra Marie Terezie – Marie Amálie.
Marii Terezii vychovávali hned od mládí jezuité, kteří ji učili hlavně náboženství. Kromě náboženství se Marie učila dějinám, latině, francouzštině a němčině.
Potomci
Dcery Marie Terezie
Marie Antoinetta
Marie Anna
Marie Kristina
Marie Alžběta
Marie Amálie
Johana Gabriela
Marie Josefa
Marie Karolína
Synové Marie Terezie
Josef II.
Leopold II.
Ferdinand Karel
Maxmilián František
Karel Josef
První léta vlády
Po smrti svého otce dne 20. října 1740 se Marie Terezie stala panovnicí nad habsburskými zeměmi
rakouskou arcivévodkyní
vévodkyní lotrinskou
vévodkyní toskánskou
Problémy na začátku své vlády měla nejen s okolními zeměmi, na něž si činila nárok, ale i uvnitř Rakouska, kde v některých oblastech nepovažovali za dobré, aby jim vládla žena, avšak během následujícího měsíce se situace v Rakousku uklidnila a Marie Terezie, která v té době byla v pátém měsíci těhotenství, se tak mohla věnovat dalším záležitostem.
Dalším naléhavým problémem byl fakt, že Karel VI. nezasvětil svou dceru do „věcí státních“ a ona tak musela převzít celou vládu po svém otci, aniž by měla znalosti místních poměrů
Sňatková politika Marie Terezie
Prvním, co bylo v této oblasti nutno provést, byla svatba Josefa, nejstaršího syna Marie Terezie, a to tak, aby z této svatby mělo Rakousko co největší užitek.
S plánováním sňatku Josefa začala jeho matka ještě za třetí slezské války, a sice v roce 1760.
První nabídka přišla od Neapolského krále Karla IV., který navrhl, aby si Josef vzal jeho nejstarší dceru a některá dcera Marie Terezie si vzala nejstaršího syna Karla IV
Výhodnost toho sňatku byla dvojí, jednak zaručovala bezpečnost Rakouska alespoň z jedné světové strany a jednak i fakt, že Karel IV. v dohledné době nastoupí na trůn Španělska za svého bezdětného nevlastního bratra Ferdinanda VI., což po pozdější smrti Karla IV. zakládalo nárok na španělský trůn pro syna Marie Terezie – Josefa.
Druhou možností Marie Terezie, jak výhodně oženit svého syna Josefa, byl sňatek s vnučkou Ludvíka XV. – s Isabellou Parmskou, který se nakonec i uskutečnil.
Aby Marie Terezie nepopudila španělské Bourbony, rozhodla se oženit svého druhého syna Leopolda s Marii Ludovikou, kterou si měl původně brát právě Josef. Syn Karla IV. – Ferdinand IV. si vzal dceru Marie Terezie – Marii Karolinu.
Svatba Josefa II. a Isabely Parmské se uskutečnila dne 6. října 1760, tedy v době, kdy ještě probíhala sedmiletá válka, ale i přesto byla velmi nákladná, což mělo dokázat nepřátelům Rakouska, že státní kasa je ještě poměrně plná.