Uplatňuje-li opravdu podnik (či nezisková organizace nebo instituce) marketingové řízení, tj. snaží-li se uspokojit potřeby a přání svých zákazníků, je pro něj využívání marketingového výzkumu nezbytností. Nelze totiž očekávat, že se manažeři budou intuitivně správně orientovat v okolním marketingovém prostředí bez aktuálních informací, o jejichž spolehlivost a platnost se mohou opřít.
Marketingový výzkum se proto i u nás rychle rozvíjí a nabývá na významu. Obzvláště, uvědomíme-li si, jak rychle se marketingové prostředí, ve kterém se firmy pohybují, mění. Informace a znalosti se stávají stále podstatnějším vzácným zdrojem, který spoluurčuje úspěch firem – bez nich nelze úspěšně budovat učenlivé organizace, ani rozvíjet konkurenční výhody podniku.
Dobře provedený marketingový výzkum umožňuje firmám, aby získaly s minimálními náklady informace v potřebné kvalitě. To, že by měl být marketingový výzkum vzhledem ke kvalitě nákladově efektivní, ovšem na druhou stranu vůbec neznamená, že je nutně levný. Právě proto je extrémně důležité jej zvládnout tak, abychom nejen postupovali správně při získávání informací, ale i správně zvolili, které informace vůbec potřebujeme.
Marketingový výzkum je vždy podřízenou složkou marketingového řízení – musí být proto vždy zařazen do kontextu konkrétních rozhodnutí, které se v rámci marketingu provádějí. Především v tomto smyslu slouží při objevování a pochopení tržních příležitostí a ohrožení, segmentaci a zacílení, vyhodnocování předchozí marketingové činnosti (nastavení marketingového mixu) a plánování.
Nicméně na druhou stranu musí mít k tomu, aby svou funkci plnil dobře, i určitou samostatnost. Je totiž sluchem, zrakem, čichem, hmatem i chutí firmy. Proto by měl být minimálně zkreslen vlivy a očekáváními nadřízeného managementu ohledně informací, které poskytuje. Jen tak je schopen plnit svůj základní účel dobře.
Mimo aplikovaného lze marketingový výzkum nalézt i na akademické půdě ve formě tzv. základního marketingového výzkumu. Ten se snaží především o rozvoj používaných metod, technologií a vytváření nových modelů nebo teorií vysvětlujících chování trhů.
Tři základní úlohy marketingového výzkumu
Deskriptivní
Popis a prezentace faktů
Odpovídá na otázky
Kdo a co?
Kde?
Kdy?
Jak?
Kolik?
Explanační
Vysvětlení
Odpovídá na otázku
Proč?
Prediktivní
Předpovědi, předběžné hodnocení akcí
Odpovídá na otázku
Co se stane, když?
Co je to marketing?
Klíčové principy
Orientace na zákazníky
Zjišťování a uspokojování jejich potřeb/přání lépe než konkurence
Budování dlouhodobého vztahu
Spokojenost zákazníků
Tržní zacílení
Orientace na cíle firmy
Ziskovost
Výnosy
Tržní podíl
Přežití
Systémové pojetí
Koordinace
Synergie
Proces marketingu
Situační analýza
Marketingové prostředí
Externí
Příležitosti
Ohrožení
Interní
Silné stránky
Slabé stránky
Stanovení cílů a plánování
Tržní zacílení
Segmenty
Volba marketingové strategie
Určení marketingového mixu
Realizace a kontrola
Marketingový výzkum poskytuje informace o externím prostředí nutné pro rozhodování manažerů
Definice marketingového výzkumu
Podle AMA (2006)
„Marketingový výzkum je funkce, která spojuje spotřebitele, zákazníky a veřejnost s firmami skrze informace - informace použité pro identifikaci a určení marketingových příležitostí a problémů; tvorbu, upřesnění a zhodnocení marketingových akcí; monitorování marketingové výkonnosti; a lepšímu porozumění marketingu jako procesu. Marketingový výzkum specifikuje informace potřebné pro řešení těchto úkolů; navrhuje metody sběru informací; řídí a implementuje proces sběru dat; analyzuje výsledky; a komunikuje poznatky a jejich důsledky."
Podle McDaniela a Gatese (2005)
„Plánování, sběr a analýza dat relevantních pro marketingové rozhodování a komunikace výsledků těchto analýz managementu."
Členění marketingového výzkumu
Základní výzkum
Zaměření
Nové metody marketingového výzkumu
Nové technologie
Převážně v akademické sféře
Aplikovaný výzkum
Zaměření
Získání specifických tržních informací pro manažery
Varianty
Fáze výzkumu
Kvalitativní
Explorační výzkum
Porozumění lidem
Nereprezentativní vzorek
Kvantitativní
Spolehlivost
Reprezentativní vzorek
Opakovanost
Ad hoc (jednorázový)
Programový (opakovaný)
Průřezový (transverzální)
Longitudinální
Před a po rozhodnutí
Selektivní (před)
Podpora výběru mezi alternativami
Evaluační (po)
Hodnocení výsledků
Význam pro marketingové řízení
Umožňuje orientaci v externím marketingovém prostředí
Obvyklé využití
Nacházení příležitostí
Neuspokojené potřeby a přání
Zjišťování spokojenosti zákazníků
Lepší porozumění stávajícím zákazníkům a jejich udržení
Poznání konkurence
Zaznamenání změn na trhu
Je třeba zvážit přínosy vs. náklady
Jaké je riziko rozhodnutí na základě chybných informací?
Máme dostatek zdrojů?
Budou výsledky užitečné?
Není pozdě?
Nebylo již náhodou rozhodnuto?
Existuje shoda na zadání?
Nejsou informace již k dispozici?
Proaktivní role
Marketingový výzkum nejen reaguje na požadavky managementu, ale sám podněty aktivně vyhledává